OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

TURISTICKÉ CÍLE V OKOLÍ

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ 

Mariánské Lázně (německy Marienbad) 7 km jihovýchodně od Pramenů. Město má rozlohu 51,78 km². Žije zde přibližně 13 tisíc obyvatel. Mariánské Lázně jsou nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst. Od roku 2021 jsou na seznamu Světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy.

Místo, na kterém dnes leží druhé největší lázeňské město v Čechách, Mariánské Lázně, bylo v dávných dobách plné bažin a zcela pusté.

Šlechtic Hroznata založil v roce 1197 premonstrátský klášter v osadě Teplá, pod jehož správu patřilo i území dnešních lázní. Mniši byli také první, kteří zaznamenali slaný pramen ve svých lesích a dokonce se zde snažili odpařováním získávat sůl. Tato sůl byla později úspěšně prodávána jako projímadlo.

O léčivých účincích minerálních vod mezitím začaly kolovat různé zvěsti a k pramenům zamířili první nemocní. Klášterní představitelé pak nechali vyčistit prameny a upravit cestu k nim. První pokusy založit lázně se však nepodařily. Místní obyvatelé lázním nedůvěřovali. Za vlády císařovny Marie Terezie byly minerální vody opět analyzovány a v tomto období se také poprvé objevuje název Marienbad.

O vznik lázní se významně zasloužil doktor Johan Josef Nehr – klášterní lékař, který v roce 1779 přesvědčil opata a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. Zjistil poté, že voda v nepatrném množství několikrát denně podávaná upravila trávení, povzbudila chuť do jídla a přinesla opatovi a mnichům osvěžující spánek. Klášter však musel bojovat o získání potřebných povolení ke stavbě lázeňské budovy až do roku 1786 . V roce 1812 byl Marienbad vyčleněn jako samostatná obec z dosavadní obce Úšovice a v roce 1818 získal status lázeňského místa.     

Více Wikipedia     WEB

ZÁMEK A LÁZNĚ KYNŽVART

Zámek Kynžvart nechal postavit hrabě Philipp Emmerich Metternich v letech 1681–1691. Za éry státního kancléře Klemense Metternicha (1773–1859) v letech 1820–1833 byl upraven ve vídeňském klasicistním stylu. Autorem úpravy byl architekt Pietro Nobile (1774–1854). Kancléř nebyl iniciátorem jen přestavby, ale také významných kulturních a diplomatických setkání. Na zámku soustředil rozsáhlé sbírky od přírodnin po umělecké předměty a kuriozity. V Metternichově knihovně je uloženo několik tisíc svazků a řada vzácných rukopisů. Atmosféru panského sídla dokresluje rozlehlý anglický park s řadou doplňkových stavbiček.
Při prohlídce zámku navštívíte 25 místností, kde budete moci shlédnout množství salónů, pracovny, knihovnu, kuchyni, zbrojnici, oratoř, kapli a mnoho dalších. Interiér zámku je vybaven hodnotným stylovým nábytkem, obrazy, tapisériemi, porcelánem, lustry atd.
Zajímavostí je kabinet kuriozit, který patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě.

Lázně Kynžvart jsou město v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Od roku 1822 se v obci nacházejí klimatické lázně. Dominantou města je na západním svahu položená lázeňská čtvrť, která vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním pramenům a ložiskům slatiny v okolí. K obci patří místní část Lazy, vzdálená od Kynžvartu zhruba 5 km severním směrem.

Více Wikipedia      WEB

HRAD LOKET

Mohutný gotický hrad byl založen v 1. polovině 13. století. Postupem let prošel několika stavebními úpravami. K jeho rozšíření došlo za krále Jana Lucemburského, kterému hrad sloužil jako dočasné sídlo rodu. Další rozsáhlá přestavba proběhla v letech 1434-1547, kdy byly postaveny nové sály, kaple, hejtmanský dům, hospodářské budovy nebo palác s gotickým arkýřem.
Svůj strategický význam Loket začal ztrácet po třicetileté válce. Další rekonstrukcí by upraven na věznici, která zde fungovala v letech 1792-1948.
Dnes hrad slouží ke křehčím účelům - je zde uložena historická sbírka porcelánu. Součástí prohlídky jsou ovšem i vězeňské kobky, expozice zbraní, návštěva u strašidel a uklidňující vyhlídka z věže.

Více Wikipedia     WEB

HRAD A ZÁMEK BEČOV NAD TEPLOU

Na výrazném ostrohu nad řekou je umístěn hrad a zámek Bečov nad Teplou. Svým nápadným umístěním vybízí k návštěvě.
Nejstarší stavbou komplexu je hrad pocházející ze 14. století, který byl výrazně rozšířen v 16. století. V polovině 18. století vyrostl v jeho blízkosti barokní zámek obklopený od 19. století terasovitou zahradou.
V zámku jsou připraveny čtyři prohlídkové okruhy. První okruh vás seznámí s druhou nejcennější zlatnickou památku v ČR - relikviářem sv. Maura. Trasa vede pěti místnostmi, kde vám bude představena historie, fotografie a samotný relikviář.
Druhý okruh vás provede zámeckými interiéry. Formou náznakové instalace je prezentován vzhled historických interiérů dolního barokního zámku v 19. století. Expozice je převážně tvořena původním mobiliářem.
Třetí okruh s názvem "Relikviář pro každého" seznámí děti se základními pojmy dané problematiky, jako např. relikviář, relikvie, světec apod.
Čtvrtý prohlídkový okruh "Procházka minulostí" je věnován nejmladším navštěvníkům. Prohlídka je inspirována dětskou knihou Pohádka o bečovském dávnosnění na motivy reálných historických událostí. Na třetí a čtvrtý okruh je nutná rezervace.

Více Wikipedia    WEB

PREMONSTRÁTSKÝ KLÁŠTER TEPLÁ

Klášter a opatství Teplá přesněji kanonie premonstrátů v Teplé je klášter premonstrátů kanovníků v Teplé u Mariánských lázní. Areál sestává z klášterního kostela Zvěstování Panny Marie, budov konventu, prelatury, někdejší klášterní nemocnice, lékárny, sýpky, hospodářských budov a dvora. Současným, v pořadí 53. opatem kláštera je od roku 2011 Filip Zdeněk z Lobkovic.

Více Wikipedia    WEB

VYHLÍDKA U TŘÍ KŘÍŽŮ

Křížky je národní přírodní památka, byla vyhlášena 22. prosince 1962 a v roce 2017 byla Správou CHKO Slavkovský les přehlášena a mírně zvětšena. Nachází se ve vzdálenosti 3 km od obce Prameny. Rozloha přírodní památky je 4,55 ha a leží v nadmořské výšce 790–817 m. Důvodem ochrany této lokality jsou vzácná rostlinná společenstva s mimořádně vysokým počtem vzácných a zákonem chráněných druhů rostlin. Geologickým podkladem lokality je hadec (serpentinit), podmiňující výskyt řady druhů rostlin vázaných svým výskytem pouze na tuto poměrně vzácnou horninu. Nejznámějším takovým druhem je jeden z nemnoha českých endemitů - rožec kuřičkolistý, jež roste pouze na území Mnichovských hadců (a nikde jinde na světě). Na hadec je dále vázána dvojice skalních kapradin sleziník nepravý a sleziník hadcový a další středoevropský endemit – chrastavec hadcový. Jedinečná je nejen zdejší květena, ale i rostlinné formace celkově – ve zdejším vřesovišti dosahují vysoké pokryvnosti vzácné keříčky jako především vřesovec pleťový, zimostrázek alpský a vlochyně bahenní.

Více Wikipedia

UPOLÍNOVÁ LOUKA POD KŘÍŽKY

Upolínová louka pod Křížky je národní přírodní památka, byla vyhlášena v roce 1990 a nachází se u obce Prameny. Důvodem ochrany je mokřadní louka s bohatou květenou. zdroj Wikipedia

PŘÍRODNÍ REZERVACE SMRAĎOCH

Přírodní rezervace Smraďoch se nachází asi 5 km jižně od Pramenů.  Rezervace byla vyhlášena roku 1968 pro ochranu lesního rašelinbiště, které je výjimečné svou polohou – leží v oblasti tektonického zlomu, dochází zde proto k výronům oxidu uhličitého a sulfanu (sirovodíku).

 Více Wikipedia 

NAUČNÁ STEZKA KLADSKÁ

Naučná stezka Kladská se nachází na katastru Mariánských Lázní při osadě Kladská cca 5 km od Pramenů.  Prochází po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a obchází Kladský rybník. Tvoří ji pěšina kombinovaná s dřevěným povalovým chodníkem. Stezka je zaměřena na biologii, geologii a historii okolí.

Více Wikipedia  

GRÜNSKÁ KYSELKA

Grünská kyselka (dříve též Luční kyselka) je jediný volně přístupný zdroj z minerálních pramenů využívaných pro výrobu komerční minerálky Magnesia. Vyvěrá 8 km východně od Pramenů. 

Více Wikipedia

DLOUHÁ STOKA

Dlouhá stoka je umělý vodní kanál, významná technická památka, od roku 2014 národní kulturní památka zapsaná do seznamu pod názvem Dlouhá stoka s rybníky Kladským a Novým. Protíná velkou část Slavkovského lesa a její délka je 24,2 km. Nachází se v katastrálních územích Krásno nad Teplou, Mariánské Lázně, Nová Ves u Sokolova a Prameny. Nejdelší část vlastního umělého kanálu leží k. ú. Prameny, nejkratší v k. ú. Mariánské Lázně.

Dlouhá stoka odtéká z Kladského rybníka v nadmořské výšce 810 a pokračuje dále přibližně ve směru od západu k východu. Jiné zdroje ovšem považují za začátek Dlouhé stoky výpusť z výše položeného Kynžvarského rybníku v nadmořské výšce 820 m. Teče kolem obce Prameny, za obcí míjí Národní přírodní památky Upolínovou louku a Křížky, nacházejí se nad jejím levým břehem. Pokračuje severovýchodním směrem k obci Nová Ves, kde se z ní odebírá voda pro malou úpravnu vody k zásobování obyvatel Nové Vsi. Před Krásnem teče pod Krásenským vrchem (Na Vyhlídce 777 m n. m.) s kamennou rozhlednou. Dlouhá stoka končí v obci Krásno a pokračuje jako potok Stoka, resp. se do tohoto potoka vlévá.

 Více Wikipedia

BEČOVSKÁ BOTANICKÁ ZAHRADA

Bečovská botanická zahrada je velmi unikátní zahrada. Byla založena v Bečově nad Teplou v roce 1918 Janem Kodýtkem. Pak dlouhých 60 let se o ni nikdo nestaral. V roce 2005 se rozhodl ing. Jiří Šindelář tuto zahradu odkoupit a znovu vrátit k životu. 

Botanická zahrada v Bečově nad Teplou o rozloze 9 hektarů byla před 2. světovou válkou jednou z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách.[1] Sbírková zahrada byla založena za posledního majitele panství Jindřicha z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie (otcem Marie Beaufort byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, zakladatel Průhonického parku. Původní název byl „Beaufortské alpinum a zahrada u Korunního rybníka“. Od 2. světové války však nebyla udržovaná a prakticky veškeré rostlinstvo zmizelo. V současné době je zahrada oživována díky práci dobrovolníků ZO ČSOP Berkut a v roce 2014 byla přijata do Unie botanických zahrad. Byla nalezena v roce 2005.

Je to otevřena celý týden od 9:00 až 17:00.

Více Wikipedia    WEB

ROZHLEDNA KRÁSENSKÝ VRCH

Krásenský vrch s nadmořskou výškou 777 m je částečně zalesněný kopec na náhorní plošině slavkovského lesa. Jeho vrchol se nachází necelý 12 km severovýchodně od Pramenů. Po jižním, východním a severním úbočí Krásenského vrchu protéká historickým vodním kanálem Dlohá stoka. Nedaleko Dlouhé stoky na východním úbočí stojí obnovená kaplička svaté Panny Marie Sněžné. Na vrcholu Krásenského vrchu se tyčí kamenná rozhledna. Rozhledna se nachází na zalesněném vrcholu Krásenském vrchu a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Více Wikipedia